Letáček pro nezaměstnané

(Desenská výzva k zaměstnanosti)


Nezaměstnanost je nyní asi 8,4 %. Do konce roku 1999 je odhadnuta na 10,8 % a v roce 2000 má být až 12 %. 55 % lidí se obává ztráty zaměstnání. Nejvíce jsou zneklidněni lidé ve věku do 30 let a nad 50 let. Více obav mají především zaměstnanci se základním vzděláním a ženy s malými dětmi. Nejvíce nezaměstnaná skupina, mladí do 26 let, si za svou situaci částečně může sama. Požadují vysoké nástupní platy, aniž by cokoliv předvedli. Domnívají se, že když se kolem nich doma rodiče točili, že se bude podobně chovat i zaměstnavatel. Ten k tomu však nemá sebemenší důvod a raději pak zaměstná solidního důchodce.

Několik základních informací z Úřadu práce.
Do evidence uchazečů o zaměstnání jsou zařazeni občané, kteří ukončili pracovní poměr, mají trvalý pobyt v územním obvodu příslušného ÚP a požádali ÚP o zprostředkování zaměstnání. Evidovaným uchazečům zůstávají zachovány dávky nemocenského pojištění (zabezpečení). Odvody pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za ně odvádí stát. ÚP musí znát o uchazeči řadu údajů. Tyto jsou ovšem důvěrné.
Úmyslné maření spolupráce s ÚP nebo odmítnutí nabídnutého vhodného zaměstnání (bez vážných důvodů) může vést k vyřazení uchazeče z evidence, a to nejprve na dobu tří měsíců.
Podmínkou pro podporu v nezaměstnanosti je pracovat za poslední tři roky alespoň 12 měsíců. Podpora v nezaměstnanosti činí první tři měsíce 50% minulého čistého výdělku a za další tři měsíce 40% minulého čistého výdělku.
V případě nouze je ještě možno pobírat sociální dávky.

Co může čekat nezaměstnané?

Něco optimističtějšího. Je snad něco dobrého na tom být bez práce?

Co může (musí) dělat nezaměstnaný?

Co mohou dělat občané?

Na závěr je nutno zdůraznit, že se nejedná o žádnou tragedii, neboť se to může stát až na prezidenta, soudce, státní zastupitele, senátory, poslance a pod. téměř každému. Důležitější je to, jak se k nové situaci postavíme a jak se s ní vyrovnáme !

Desná 18.5.1999
Ing. Z. Joukl