Chřipka prasečí
Jeden úspěšný a vážený spisovatel měl úspěšného a váženého otce. Jenže ten zemřel tak, že ho zabilo prase. Stalo se to tak, že v jednom italském městečku občan choval na balkoně prase. A když bylo zralé na porážku, prorazilo stěnu balkonu a spadlo na ulici. A právě na otce pana spisovatele a zlomilo mu vaz.
A bylo po vážnosti, a i na úspěšnost se zapomnělo.
S tak zvanou „prasečí chřipkou“ to vypadá obdobně. Ten, kdo poprvé použil název „prasečí chřipka“, si jistě dosah svého počinu neuvědomil. Představme si, že by v médiích bylo sděleno, že například náš pan prezident zemřel na prasečí chřipku. Kde je potom vážnost prezidentské funkce, kde vážnost celého státu, tedy i vážnost každého z nás? Je rozdíl mezi názvem chřipka ptačí a prasečí!
Co s tím tedy uděláme?
Jistě, budeme ji léčit, ale také ji nějak inteligentně pojmenujeme. Nabízí se leccos: je tvořena třemi viry – může to být chřipka „třetí“; vznikla mutací virů – může to být chřipka „nová“; naše chřipka má odborný název H1N1 , dosaďme za číslo 1 vždy první písmeno abecedy , a máme název „Hana“. když i ničivá tornáda mívají ženská jména, proč ne chřipka? Přejme si, aby byla mírná a bez následků.
Ovšem sebe výstižnější název se nezačne masově používat bez pomoci médií. Média tak mají možnost polidštit jednu z nemocí, která je někdy i smrtelná. Dokonce i název mohou vybrat. Využijí tuto příležitost?
Ing. Zdeněk Joukl, praktický sociolog listopad 2009